Novoroční překvapení

Slavnostní přípitek perlivým vínem, veselá po půlnoční zábava, pozdější raní vstávání. Co to vidím za oknem?

I příroda si užila svého veselého Silvestra a nachystala nám ráno plné bílého překvapení. Obalila všechny větvičky, lístečky, jehlice stromů, keřů i bylinek krystaly třpytící se jinovatky.

Jak vypadají léčivé bylinky a keře v zimní pohádce? Pojďte se se mnou podívat.

Ostružiník křovitý (Rubus fruticosus)

Plod je vynikající do koláčů, na marmelády. Sušené, ale i čerstvé listy se míchají do různých směsí pro čaje po celý rok.

Sléz maurský (Malva mauretiana)

Hlavní využití je při katarech horních dýchacích cest, laryngitidě, faryngitidě a též při zánětech žaludeční sliznice. Při větším množství má mírný projímavý účinek. Nádherný květ krášlí zahradu a přitahuje hlavně včely a čmeláky svým sladkým nektarem.

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)

Stálezelený silně vonící keř (mrazuvzdorný kultivar). Dodává jídlu trpce kořeněnou chuť. Je součástí Provensálského koření. Pomáhá lepšímu trávení i proti nadýmání. Zlepšuje vylučování žluči a moči. V lidových moravských písničkách se často použivá v jinotajích jako symbol mužnosti.

Pažitka čínská (Allium tuberosum)

V lídovém léčitelství Číny se používá při celkovém vyčerpání organismu, při onemocnění jater a ledvin. Při poštípání hmyzem pomohou rozetřené listy přiložené na místo bodnutí. K jídlu můžeme využívat celou rostlinu. Má česneko-pažitkovou příchuť i vůni. Její chuť je jemnější, než nať cibule.

Mangold (Beta vulgaris subsp. Cicla)

Ještě před 300 lety byl ve střední Evropě nejoblíbenější zeleninou. Je plný vitamínů. Oproti špenátu vyniká jeho jemná chuť po ořeších. V kuchyni se používají listy. Existují různé odrůdy barevných listů - od temně červené, přes žlutou, do různých zelených až skoro bílých listů. je velmi účinný v prevenci nádorových onemocnění, posiluje nervový systém, pročisťuje krev.

Hojník horský (Sideritis scardica)

Známý u nás jako Řecký horský čaj. Roste na vápencích vysoko v horách Řecka. Pro své léčivé účinky se doporučuje pít jako čaj při srdečně-cévních onemocněních (napomáhá při vysokém krevním tlaku), onemocněních průdušek (bronchitidě, astmatu, podporuje vykašlávání), močových cest, při problémech s chudokrevností, napomáhá k šetrnému vylučování kamenů z organismu. V lidovém léčitelství se používá pro jeho protizánětlivé účinky a podporu hojení ran viz jeho název. Čaj má vysoký obsah selenu. Je vhodný na očistu organismu. Přirozenou formou doplňuje energii a vitalitu.

Mrkev obecná (Daucus carota)

Planá forma mrkve, lidově se jí říká mrkvous. Mladé listy se hodí jako koření podobné petrželi do salátů nebo polévek. Celá rostlina voní po mrkvi. Bílý kořen se používá jako zelenina. Kope se na podzim prvního roku. Obsahuje provitamín A. Podporuje obranyschopnost proti infekcím, zlepšuje zrak (zejména šeroslepost), užívá se při jaterní dietě, pomáhá při močových kaméncích a revmatických zánětech kloubů.

Saturejka horská (Satureja montana)

Rodové jméno Satureja je odvozeno od latinského slova „satyrus“. Z antické mytologie saturejka dávala satyrům jejich mimořádnou sexuální výkonnost a byla považována za afrodiziakum. Nyní se doporučuje jako bylina podporující dobré trávení, zabraňuje tvorbě plynů v zažívacím traktu, působí proti střevním parazitům. Používá se jako koření čerstvá i sušená do těžkých pokrmů z fazolí, tučného masa, vajec. Nebo se používá k marinování a přípravě čaje.

Česnek sibiřský (Allium nutans)

Vyskytuje se na kamenitých svazích, stepích a loukách od Kazachstánu po západní Altaj. Do jídel (polévky, pomazánky, pyré, omáčky nebo jenom na chleba s máslem) se používá nať, cibulky a na jedlou ozdobu i růžově-fialový květ. Chuť má mezi cibulí, česnekem a pažitkou. Obsahuje spoustu minerálů a vitamínů. Velká výhoda je, že roste velmi brzo na jaře ve velkých trsech. Jako většina česneků působí proti plísním, bakteriím i virům v lidském organismu.

Bez černý (Sambucus nigra)

Sbírá se květ nebo plody. Květy působí potopudně, močopudně, snižují horečku a příznivě působí na cévní stěny. Podávají se proto zejména při nachlazení a při chorobách cév. Z květu se může připravit kvašením vynikající mírně alkoholický jarní perlivý nápoj. Z plodů bezu se připravuje bezinkové víno, zavařeniny, povidla, šťáva či likéry.

Tymián obecný (Thymus vulgaris)

Řecké slovo thymos znamená síla, odvaha, statečnost nebo výkonnost. Lidé věřili, že používání tymiánu tyto vlastnosti posílí. Ve střední Evropě se pěstoval ve všech klášterních zahradách. Dnes se pije čaj z tymiánu při zánětech horních cest dýchacích, protože má silné dezinfekční účinky a umí rozpouštět hleny. Jako koření se přidává v menší míře do polévek, omáček, masových i bramborových jídel. Podporuje trávení stravy bohaté na tuk.

Třapatka nachová (Echinacea purpurea)

V severní Americe ji medicínsky využívaly indiánské prérijní kmeny. Dakotové sypali prášek z kořene do ran, které se lépe hojily. Používali ji při pobodání hmyzem a také při hadím ušknutí. V lidovém léčitelství se používá pro své antibakteriální a protiplísňové účinky jako přírodní antibiotikum. Pití čaje se doporučuje jako prevence proti nachlazení a pro posílení imunity.

Jahodník obecný (Fragaria vesca)

Plody jahod jsou velmi chutné. Ve středověku byly symbolem pokušení. Některé pověstí říkají, že lidé, kteří po nich touží, se změní v obludy. Pro léčitelství se sbírá list těsně před květem nebo v době květu. Jahodník působí mírně svíravě a protizánětlivě. Může se užívat jako posilující prostředek při rekonvalescenci, při zánětech střevní sliznice spojených s průjmy, při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích. Obklady z jahodníku se mohou užívat při krvácivých hemeroidech nebo při mokvavých ranách.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Sklízí se mladé lístky po celé léto. Ve středověku nechyběla v žádné klášterní zahradě. Má dezinfekční účinky. Výborná je jako kloktadlo při zánětech ústní dutiny a bolestech v krku. V kuchyni do pokrmu dodává slabě nahořklou, výraznou chuť. Používá se do masových a rybích pokrmů, polévek, sýrů a paštik. Květy se mohou zdobit pokrmy. Šalvějový čaj není určen k trvalému používání.

Oman pravý (Inula helenium)

Sbírá se oddenek s kořeny. Podporuje střevní činnost, tvorbu žluči a tvorbu žaludečních šťáv, látkovou výměnu. Pomáhá při revmatismu. Tlumí nadýmání, uvolňuje křečovité bolesti. Dezinfikuje močové cesty. Působí proti střevním parazitům. Zevně se používá na obtížně se hojící rány a proti kožním vyrážkám.

Na venkově se oman nakládal do cukru jako pomerančová kůra (kandoval se). Potom se obaloval ve skořici. Žvýkaly se dva až tři kousky denně a říkali ji rotule.

Štětka planá (Dipsacus fullonum)

Dipsacus je odvozeno z řeckého dipsáo - žízním. Srostlé spodky listů dvoří kolem lodyhy malý kalíšek, ve kterém se shromažďuje dešťová voda. Z římské mytologie se mu říkalo Venušin kalíšek. Věřilo se, že ten, kdo se vodou z kalíšku omyje, zkrásní. V tradičním léčitelství povzbuzuje čištění těla potem, močí a žlučí a může se používat při revmatismu a kožních nemocích. Dnes je považovaná za jeden z prostředků působících proti borelióze. Má také antivirotické účinky například proti herpes (oparu).

Řebříček lékařský (Achillea millefolium)

Stálezelená rostlina ceněná především jako protizánětlivý a uklidňující prostředek, pro schopnost podporovat trávení a hojení ran. V přírodním léčitelství se používá při problémech s menstruací a obecně s krvácením. V kuchyni s používají mladé listy nejlépe od března do dubna dříve, než se vyvine květenství. Jemně nasekané aromatizují jarní detoxikační saláty, polévky, tvarohové nebo jogurtové pomazánky a másla.

Měsíčnice roční (Lunnaria annua)

Je pikantní, chuť má mírně po ředkvičkách. A tak se hodí dobře do slaných jídel, především salátů nebo na různé pomazánky. V kuchyni se používá jako ozdoba pro svou nádherně fialovou barvu květů. Nejčastěji se pěstuje pro penízky, které jsou známou ozdobou v podzimních vazbách. V lidovém léčitelství se používala semena a sušené listy především ke zklidnění srdce a při bolestech hlavy.

Růže šípková (Rosa canina)

Sbírá se plod červené šípky. Příznivě účinkuje při avitaminóze pro velký obsah vitamínu C a také jako povzbuzující prostředek v rekonvalescenčním období. Používá se při blokování tekutin v organizmu, písku a kamenech v močovém měchýři, žlučníkových kamenech, ateroskleróze. V lidovém léčitelství se používá prášek z plodu při cukrovce, černém kašli, těžkostech při močení, únavě, úplavici, vykašlávání krve, silné menstruaci a hemoroidech. V kuchyni se vaří šípková povidla. Dělá se z nich omáčka k masům. Květy se používají na ozdobu čerstvé nebo naložené v cukru. Šípková růže byla populární již ve starověkém Řecku a Římě. Růžové květy se staly symbolem lásky, touhy a něhy, ale také mlčenlivosti a mládí.

Bukvice lékařská (Betonica officinalis)

O této krásné rostlině jsem napsal post.

http://www.asklepio.info/single-post/2016/07/05/Bukvice-pro-zdrav%C3%AD

Rostliny nechávám na zahradě přes celou zimu. Ptáci tak mají spoustu semen pro načerpání energie ve studeném období. Drobní predátoři se mají kam schovat, aby na jaře znovu chránili bylinky před škůdci.

#zdraví #vaření #Czech #příroda #pěstování #jídlo #bylinky #jaro #zahrada

© 2018 Asklepio

Follow us
  • Facebook - Grey Circle
  • Twitter - Grey Circle
  • Pinterest - Grey Circle
  • YouTube - Grey Circle
  • Instagram - Grey Circle